O projektu

mg

V titulce jsem Vás oslovil učitele „kolegyně a kolegové“. Snad to není troufalé, protože jsem původním povoláním taky učitel, dokonce s aprobací matematika (i když tu jsem aktivně učil naposledy v roce 1993 smiley). Dodnes vyučuji jeden den v týdnu informatiku na gymnáziu v Žilině - působení mezi mladými lidmi mi dodává něco z jejich mládí a energie. Zmíněné oslovení snad můžu použít i vůči vedení školy, protože jsem 10 let působil i jako zástupce ředitele a vím, co tato náročná práce obnáší.
V roce 1996, kdy vznikla společnost Školmédia, spol. s r.o., jsem se vydal za svým dávným snem – stal jsem se vydavatelem. Během patnácti let působení na slovenském trhu společnost vydala desítky vzdělávacích publikací – hlavně z matematiky a slovenského jazyka - které pomohly žákům (počítáme je již na desítky tisíc) úspěšně zdolat nástrahy přijímacích zkoušek na střední školy. A právě po desátém vydání matematické sbírky z roku 2010 (jež bylo v celé historii vydavatelství – právě díky 150 řešeným příkladům - nejúspěšnější) se zrodila myšlenka nabídnout ji (po určitých úpravách) i našim západním sousedům. Matematiku totiž já osobně považuji za jakýsi „mezinárodní jazyk“, protože (na rozdíl od mnoha jiných předmětů) se v jednotlivých zemích až tak moc neliší. A tak se v srpnu 2011 „narodila“ v Českém Těšíně společnost FajnMATIKA.

Zde si dovolím malou odbočku, která celkem nesouvisí s matematikou – spíše se vztahy mezi našimi národy. Po více než 70-letém soužití jsme se rozešli, abychom se za pár let opět sešli (pravda, v podstatně volnějším svazku) v EU. Troufám si ale tvrdit, že i po rozdělení byly a jsou naše vztahy nadstandardní. Škoda je u nás stále nejprodávanější značka aut (a mnoho lidí škodovky stále považuje za domácí vůz). Na kulturním poli byl naposled oceněn Zdeněk Svěrák na festivalu v Trenčianskych Tepliciach, v Karlových Varech získal cenu film slovenského režiséra Martina Šulíka Cikán. Na posledním mistrovství světa v hokeji po předčasném odchodu slovenského výběru většina mého okolí fandila české reprezentaci (a věřím, že to platí i opačně). Já osobně mám na Čechy a Moravu silné vazby ještě z dob společné republiky. Počínaje středoškolskými brigádami v konzervárnách v Uherském Hradišti, „čundry“ na Brněnské a Vranovské přehradě, dálkovým pochodem na Haškovou Lipnici až po vojenskou službu v Novém Městě pod Smrkem. A pak už oficiálně v „zahraničí“ na rodinných dovolených na Lipně, na okruhu po západočeských lázních, v malebných zákoutích Českého ráje či mnohých návštěvách stověžaté Prahy, kde mimochodem můj syn studuje druhým rokem na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy ... A to nemluvím o svém nejbližším „pracovním okolí“, kde manžel autorky této publikace Ľubomír (který má „na svědomí“ grafickou přípravu knížky) učil v devadesátých létech na Dopravní fakultě v Pardubicích a dcera Jana (která příklady překládala do češtiny) vystudovala vysokou školu v Hradci Králové, kde po její skončení zůstala pracovat... Ale zpátky k matematice smiley.

Při získávání informací o vyučování matematiky v České republice jsme zjistili, že zdejší školy mají daleko větší volnost v rámci učebních osnov i ve výběru učebnic. Také je fakt, že v nabídce doplňkových publikací je mnoho kvalitních matematických sbírek. Naší ambicí není jim přímo konkurovat (renomovaní autoři a vydavatelství už tu mají své jméno a školy s nimi mají nepochybně dobré zkušenosti), spíše je doplnit. Právě proto jsme v české mutaci ponechali jenom řešené příklady. Bude fajn, když naše knížka pomůže jak učitelům, tak jejich žákům.

 

RNDr. Miroslav Galovič, srpen 2011